Alrik Poutník ★★★★★
dobrodruh, čtvrtá výprava Šel jsem tři dny bažinou. Stálo to za to. Trdelník ne, ale ta cesta ano.
Dwendálie · Cech pekařů a rožnířů
Dvorní rožnířství · s požehnáním císařovým (1319, neobnoveno)
Pravý dwendalijský trdelník, motaný ručně a pečený nad uhlím z Hlubiny. Receptura je starší než písmo, takže k ní nemáme papír.
TRADIČNÍ ZNAČKA OD ROKU 1247 · tento krám otevřen loni na jaře
Sepsal cechmistr Otokar Kvasnica, patnáctého dne měsíce popelného. Byl čtvrtek.
Kdysi dávno, když ještě draci platili daně a elfové neuměli číst účtenky, objevil dwendalijský poutník, že když se těsto namotá na hůl a otočí nad ohněm, vznikne pokrm tak dokonalý, že o něj vedly tři říše čtyřicetiletou válku. Skončila bez vítěze. Receptura zůstala v držení našeho rodu a nikdo z účastníků to nerozporoval, pročež ji vedeme jako vítězství.
Náš rod ji střeží po jedenáct pokolení. Mudrci z Věže si to po nás přepočítali a vyšly jim čtyři; spis o tom je delší než náš rodokmen. Tiskneme dál jedenáct. Receptura je vyryta runami do desky z černého dubu, uložené v cechovní truhle o třech zámcích, a znají ji toliko mistr, jeho učeň a dílna, co nám dělá obaly.
Každý trdelník je poctivě ručně motán, válen v cukru z třtinových polí Mokřadní nížiny a pečen přesně sedm otáček. Osmá otáčka je hereze. Naposled to zkusil jistý Vavřinec v Roklině a cech se s tím pak vláčel čtyři roky.
Vyhlášen cechem za časů dědečkových. Návrh na zrušení byl podán třikrát a pokaždé odročen pro nedostatek shody, pročež platí dál.
Artikul první · o čistotě trdelníku
„Trdelník smí obsahovati toliko mouku, vodu, cukr a oheň. Vše ostatní jest ozdoba, a ozdoba se platí zvlášť.“
Artikul druhý. Kdo prodává trdelník menší než dlaň dospělého muže, budiž pokutován. Míra dlaně se stanoví v každém městě zvlášť. V Roklině měří podle dlaně trpasličí a nikdo s tím nic nedělá.
Artikul třetí. Skořice se za přísadu nepovažuje, nýbrž za koření. Na koření se vztahuje clo, na clo výjimka a za vydání výjimky se vybírá poplatek.
Artikul čtvrtý. Nikdo nesmí nazývati trdelníkem výrobek pečený v troubě. Takový výrobek se nazývá pečivo a nechť se stydí.
Artikul pátý. Otevírací dobu si určuje každý krám sám.
Ceny ve zlaťácích, stříbrňácích a měďácích. Přísahu věrnosti bereme (zapisuje se do knihy a je vypověditelná), zakleté drahokamy ne — jednou stačilo.
Zapsáno cechovním písařem. Vlastní chválu si cech zapisovat nesmí, od toho je konkurence.
Šel jsem tři dny bažinou. Stálo to za to. Trdelník ne, ale ta cesta ano.
Neprojdeš! Dokud si nevystojíš frontu jako všichni ostatní.−1 k hodu na trpělivost · +2 k charismatu po prvním soustu
Konečně pekař, co chápe, že jídlo má mít nosnost.použito jako zbraň (improvizovaná, 1k8 drtivé)
Prodávají to jako elfské. Elfského na tom není nic, ani ten pergamen.stížnost podána u cechu · cech slíbil, že se na to podívá
Rosteme rychleji, než stačíme vysvětlovat proč.
Desáté razítko jest zdarma. A též prokleté — uvádět obojí nám nařizuje cech.